Strážovské vrchy tvoří čtyři základní celky jako jsou, Zliechovská hornatina, Nitrické vrchy, Trenčianska vrchovina a Malá Magura a které se dále dělí na celkem 22 skupin. Jsou popisovány jako jádrové pohoří Fatransko-tatranské oblasti. Nejvyšším vrcholem je Strážov se svými 1213 m.n.m., ale k nejnavštěvovanějším a nejznámějším patří pohoří Vápeč (956 m). Z dalších známých vrcholů jmenujme například Vlčinec (682 m), Butkov (765 m) či Hrubá Kečka (1 037 m). Mezi obcema, které se nalézají v této oblasti je známou obec Čičmany, kterou proslavily do dnešních dní zažité lidové tradice a zvyky. Známá města v této oblasti jsou, Trenčianské Teplice, Dubnica nad Váhom, Iľava aj. Je to oblast vyhledávaná milovníky jak zimního tak letního období. Pro zimní rekreaci, je k dispozici milovníkům lyžování místní největší zimní lyžařské středisko Mojtín. Se svými devíti sjezdovkami a sedmi lyžařskými vleky a spoustou běžeckých tratí. Letními aktivitami jsou nejen velmi dobře značeny turistické trasy, ale i naučné stezky a cyklostezky, pro zvládání na horských kolech. 
 

Výborné a vyhledávané milovníky adrenalinových sportů, jsou podmínky pro paragleiding, závěsné létání na Straníku nebo sportovní létání na letišti v Dolnom Hričově. Súlovské skály, Sluneční skály a Manínska tiesňava, se staly v posledních letech pojmem ve světě sportovního lezení, kde bylo vybudováno mnoho lezeckých cest, počínaje těmi nejjednoduššími pro začátečníky, až po ty nejnáročnější pro lezeckou elitu. Ne nadarmo se o Manínske tiesňave říká, že je nejtěžší lezeckou stěnou na Slovensku. 

Strážovské vrchy nejsou mezi českými turisty na výletech Slovenskem příliš známy, přesto mají co nabídnout.  Nejvyšším vrcholem je Strážov (1 213 m), asi nejznámějším a nejnavštěvovanějším vrcholem tohoto masivu je ale Vápeč (956 m). Jeho vápencovou homoli jistě znáte z řady fotografií ze Slovenska. Nalezneme tu plno dalších vrcholů, které stojí za zmínku. Například Butkov, Vlčinec, či hrubá Kečka. Strážkovské vrchy jsou turisticky oblíbené pro letní i zimní aktivní dovolenou Strážovské vrchy.  K vyhledávaným Strážovským střediskům v lyžařské sezóně patří horský areál s ubytováním Mojitín, kde je v provozu 9 sjezdovek a 7 lyžařských vleků, využít můžete také nabídku lyžařského areálu Remata. V letním období se z oblasti stává atraktivní místo hlavně pro pěší turistiku Strážovským vrchy s krásnými přírodními scenériemi v okolní krajině. Díky  bohatému výskytu flóry a fauny byly Strážovské vrchy zařazeny do chráněných přírodních oblastí.

Město jako stvořené pro letní dovolenou, jsou Trenčianské Teplice. Toto lázeňské městečko patří právem mezi nejhezčí lázeňská města na Slovensku. Příroda zde vytvořila příjemné romantické prostředí pro všechny, kteří hledají radost, zdraví, klid a krásu. Mezi největší atrakce lázní Trenčianské Teplice s ubytováním se řadí Hammam. V arabštině znamenalo toto slovo lázeň. V 19. století byl Hammam atrakcí a svého času nejdražší koupelí v Trenčianských Teplicích. Dnes se využívá jako převlékárna na masáže a odpočinek po koupeli v Zrkadlišti, kterou byste si na dovolené v létě v Trenčianských Teplicích neměli nechat ujít. Krajským městem a turistickou lokalitou je Trenčín, město je plné kulturního vyžití, zábavy a odreagování. Dominantou je Trenčínský hrad, obnova a rozšíření rozsáhlého opevnění, řadí hrad v Trenčíně společně se Spíšským a Devínským hradem k nejplošnějším evropským hradům. Na hradě jsou umístěny historické expozice Trenčínského muzea, vztahující se k dějinám regionu a samotného hradu.

Z kulturních zajímavostí stojí za zmínku obec Čičmany s levným ubytováním, ta je známa bezpočtem dodnes živých lidových zvyků a tradic. V roce 1989 byly vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí Strážovské vrchy. Její plocha činí bezmála 31 tisíc hektarů. Tato CHKO však zasahuje i do nedalekého pohoří – Súl´ovských vrchů. Fauna této malebné oblasti je bohatá a je podobná jako v některých okolních horských oblastech.

Místo podle něhož dostaly Vrchy jméno Strážov. Na Strážov vedou dvě cesty se základním označením - červená značka vede z Čičman přes vrchol a pokračuje do Zliechova, druhý výstup ze Zliechova - je určitě kratší, ale dlouhý a náročně strmý výstup nahoru. Je odtud krásný výhled na Strážovské vrchy a rozprostírá se krásná scenérie.

Nedaleko se nachází turistická destinace Súl´ovské Vrchy. Ta patří k nejkrásnějším koutům Slovenska s romantickým nádechem. Alespoň jejich jádro, které je tvořeno Súl´ovskými skálami, které jsou místem zaslíbeným nejen turistů na dovolené v Súľovských vrších ale i romantiků a horolezců. Jsou významné mimořádnou rozmanitostí povrchových tvarů. Věže, bizarní útvary, viklany, ale také skalní brány, kterých tady nalezneme celkem šest - Kamenný polmesiac.Skalná vrata, Malá brána, Gotická brána, Obrovská brána  a Brána v Hlbocké dolině.

Nacházejí se v severozápadním Slovensku, jižně od města Žilina. Hlavní dominantou Súl´ovských Vrchu jsou Súl´ovské skály. Jsou známé svými horolezeckými cvičnými terény, To potvrzují každoročnš konané významné závody v jízdě na horských kolech. Kromě toho jsou každoročním cílem turistů Súľovské vrchy, kteří přijedou obdivovat zdejší přírodu. A právě za přírodními krásami se můžete vydat v našem tipu na výlet Súľovské vrchy. Již při průchodu skalami můžete spatřít zdejší dominantu - Gotickou bránu. Krásným místem pro odpočinek je Hlbocký vodopád. Ten je dvoustupňovým vodopádem, který dosahuje výšky asi 15 metrů. Hlbocký vodopád, který byl v minulosti zván rovněž Súlovský vodopád, má obvykle malý průtok. Jeho půvab a kouzlo tak vynikne jen po vydatných deštích, a nebo na jaře v době tání sněhu.

Dominantní stavbou Sul´ovských vrchů je Súľovský hrad, byl to strážní hrad zasazený Súľovských skalách. Hrad byl postaven v první třetině 15. století za účelem ochrany nedaleké cesty. Hrad byl postaven mezi třemi mohutnými skalními útvary. V roce 1550 ho zachvátil požár a byl poničen. Byl však opraven, ale zemětřesení v roce 1858 hrad těžce poškodilo, od té doby už opravován nebyl a postupně chátral. Na ruinách vysokých  zhruba 18 metrů, je možné ještě rozeznat, jak se základy hradního objektu přizpůsobovaly terénu.

Sejdeme se na horách!