Poutní místo Svatý Hostýn

Svatý Hostýn, po Velehradě nejpamátnější a nejvíce navštěvované poutní místo Moravy, je situováno v západní okrajové části Hostýnských vrchů - součástí Moravských Karpat. Hostýn má dva vrcholy - severnější (736 m n. m) s rozhlednou a kaplí sv. Kříže (od r. 1993 také s větrnou elektrárnou), druhé temeno je zastavěno poutním chrámem a dalšími objekty (718 m n. m.). Archeologický výzkum dokládá pravěké osídlení Hostýna sahající až do doby bronzové; Keltové, první bezpečně známé etnikum na našem území, měli zde rozsáhlé opevněné sídliště - oppidum v rozsahu cca 20 ha s obranným částečně zachovalým valem o výšce 5-8 m (původně 15-18 m), délky 1 800 m. Nynější velkolepý poutní chrám byl vybudován v barokním slohu majitelem bystřického panství Františkem Antonínem z Rottálu v letech 1721 - 1748, patrně podle projektu kroměřížského architekta italského původu Ignáce Cirani von Bolleshause jako centrální orientovaná stavba.Významnou událostí té doby byla korunovace Panny Marie svatohostýnské v r. 1912, kterou provedl podle starého církevního zvyku v zastoupení papeže olomoucký arcibiskup František Bauer.K 70. výročí korunovace Panny Marie svatohostýnské získal poutní chrám vysoké vyznamenání - byl mu udělen papežem Janem Pavlem II. titul "Menší baziliky" (bazilica minor).